Novinka

HERCULES JARVIS

dopadl v testu velmi dobře, toto elektrokolo můžete u nás vidět i vyzkoušet. 

Test e-bike Hercules Jarvis

Německá značka Hercules funguje už od roku 1886 a její současnost staví na vysoké kvalitě i úrovni zpracování a testovaný elektrobike Jarvis s pohonem SR Suntour HESC není výjimkou. Nenápadný bike jsme získali do dlouhodobého testu, takže bude prvním elektrokolem, které potrápíme spolu s testery celou sezónu, a rozhodně dostane zabrat, jeden z nich totiž váží 140 kilogramů.

Podřízen pohonu

Ačkoliv Jarvis na první pohled budí dojem standardního 27,5“ hardtailu dovybaveného pouze sadou pohonu s motorem v zadním náboji, zdání klame. Celý koncept je od počátku konstruován s jasným cílem, integrovat motor a všechny ovládací prvky i napájení v maximální míře do rámu. Ten má standardní pouze horní a hlavovou trubku či masivnější sedlové vzpěry, ale třeba spodní trubka má dvě třetiny délky speciálně profilované kvůli umístění baterie. Její trojúhelníkové tělo dosedá na plochý tvar spodní trubky, a především zapadne do dvou ocelových nosníků našroubovaných do rámu, z něhož vystupuje i koncovka od řídicí jednotky.

Ta si vydobyla vlastní prostor nad středovým pouzdrem v navařeném trojúhelníku integrovaném do sedlové a spodní trubky, což je maximálně elegantní řešení bez zbytečných volně visících prvků či tažených kabelů. Kabely jsou přiznané jen pod řetězovými vzpěrami směrem k motoru a na spodní trubce za hlavou, kde vychází jediný k displeji na řídítkách. Rám tak i přes přítomnost pohonu působí nezvykle čistým a nerušeným dojmem, a pokud se zaměříme na detaily, je krásně vidět asymetrie řetězových vzpěr. Ty si kvůli většímu převodníku se snímačem síly šlapání a dvojicí plastových krytů převodníku vynutily více místa, takže pravá vzpěra je o poznání tenčí a užší než levá, jejíž průměr je bezprostředně za středovým pouzdrem jednou takový. Konstrukce rámu tedy od začátku do konce počítá se všemi parametry pohonu, kterým je podřízena a ve výsledku to přineslo dokonale sehraný celek.

Samotné komponentové osazení je sázkou na jistotu, takže kombinace řazení XT nesnese výtek a ne často používané kotoučovky Tektro Orion se předvedly kromě povedeného tvaru pák slušným výkonem s pozvolným nástupem účinku a rozumným dávkováním, navíc kombinace 180 a 160mm kotouče byla dostatečnou jistotou i v ostřejším terénu. Komponentům tedy nelze nic vytknout, stejně jako citlivosti vidlice Reba, byť bez přítomnosti pevné osy, což ale vzhledem k velikosti kol nebylo v zatáčkách pod brzdou tak patrné, jako tomu je u devětadvacítek. Univerzální obutí a tuhé výplety pak jen dokreslily celkově kvalitně provedený bike, jenž by i bez motoru obstál pod hodně přísným pohledem kritika.

Přirozenost všemi směry

Jarvis s velikostí rámu 51 cm se ukázal délkou i výškou ideální pro 180 – 190cm jezdce a rovněž délka nabízející docela příjemný lehce sportovní posed se zdá být optimem. Dominantní je bezesporu celková torzní tuhost, což je vzhledem k přítomnosti pohonu nutnost. A jsme u samotného pohonu, jenž ve vypnutém stavu nepřináší výraznější odpor šlapání, ovšem díky přítomnosti snímače síly šlapání je na klikách při silnějším záběru patrné jakési půlcentimetrové propružení vůči převodníku. Zapnutí pohonu se provádí na displeji, pak už se čtveřice režimů výkonu přepíná tlačítky v dosahu palce. Tam lze přepínat i zobrazované údaje o najetých kilometrech nebo procentuální kapacitě baterie, případně malým tlačítkem aktivovat pohon při tlačení kola do kopce na rychlost zhruba 4 km/h.

Displej je jednoduchý a přehledný, uchycený na speciálním držáku, jenž je součástí představce, takže ční trochu vysoko nad řídítka. Ovládací tlačítka úrovní výkonu jsou dobře dostupná, menší pro zobrazení údajů je na tom díky pozici dál od gripu trochu hůř. Co se baterie týče, její perfektní uchycení jsme zmínili a v terénu se v podstatě ani nehnula, nedrnčí a spojení je tak maximálně precizní. Samotný motor s volnoběžným ořechem pro kazetu patří k těm tišším a systém díky snímači síly šlapání na designově ne zrovna „ostrých“ klikách přispívá k naprosto realistickému pojetí jízdy, ve smyslu skloubení pohonu a výkonu samotného jezdce.

Suntour je totiž pohonem s podobným projevem, jako má třeba středový motor Bosch, tedy čím víc se jezdec do pedálů opře, tím větším impulsem motor odpoví a navíc je jeho reakce proti klasickým PAS pohonům se snímači pouhého otáčení klik magnetickým kolečkem doslova blesková. Akcelerace tak i při rozjezdu na křižovatce nastupuje dříve a motor zabírá plynule v přímé úměře s výkonem jezdce. Jakmile ovšem dosáhnete povoleného maxima 25 km/h, je znát okamžitá ztráta výkonu a s ní spojené cukání, což je ale standardem pro všechny tyto systémy s omezovačem.

Pod touto rychlostí jsme byli s motorem a jeho projevem navýsost spokojeni, protože jak na rovině, tak v hodně prudkých výjezdech ukázal konstantní funkci bez výpadků a sekavých projevů. Je až překvapivé, co vše je bike schopný i přes větší převodník vyjet, tedy s výraznějším přesunutím těžiště na špičku sedla. V opačném směru pak ideálně univerzální geometrie dovolila rovněž hodně, a pokud bychom řešili ovladatelnost a manévrování ve sjezdech, je na tom Jarvis hodně dobře. Baterie nízko v rámu totiž v zatáčkách nenamáhala tolik ruce při náklonu kola do boku a dostat bike do vzduchu nebo ostřeji zatočit rozhodně nebyl problém, takže jezdec v tomto směru není omezen jak geometrií, tak ani přítomností pohonu. Přeskočit nerovnost díky příšlapu a pomoci motoru je pak vyšší škola jízdy, ale tenhle pohon to má doslova rád, takže i v tomto ohledu chválíme, jen pozor na plastové kryty převodníků, ty by kontakt s kládou nemusely přežít.

Tou hlavní devízou je ovšem dojezd, jenž je zásluhou 17Ah baterie, ano, kapacita o 217 Wh vyšší, než má 400Wh baterie Bosch, dovolí najet nohem větší porci kilometrů. První jízda v hodně kopcovitém terénu ukázala 95kg jezdci na nejvyšší úroveň asistence 56 km s převýšením lehce přes 900 m a druhá jízda v méně náročných kopcích pak po čtyřiceti kilometrech signalizovala ještě 50 % kapacity baterie. Na nižší úroveň asistence motoru tak nebude problém dostat se hodně přes stovku, takže, i když dnes máte nejvyspělejší systém pohonu, je to baterie, kdo nakonec určuje spokojenost uživatele. Uvidíme tedy během roku na kilometráži a grafech převýšení, kolik s těžšími jezdci Jarvis zvládne. Displej Suntour sice nezobrazuje hodnoty dojezdu, jako Bosch, ale přesný procentuální stav kapacity je v kombinaci se čtveřicí „čárek“ v ikoně baterie ideálním informátorem. Škoda, že systém nemá rekuperaci, sledovat, jak nám ve sjezdech procenta přibývají, by nebylo špatné, ale i tak jsou najeté kilometry hodně nadstandardní. Příjemné je i nabíjení baterie s magnetickým krytem konektoru, kde ani koncovku kabelu není nutné nasouvat silou, ale vše jistí magnety.

Jarvis je na pohled nenápadný decentní bike, jehož hlavní potenciál se skrývá v perfektní ovladatelnosti a hlavně systému pohonu, jenž jezdci dovolí v terénu užít si s menší námahou dostatek zábavy, a hlavně téměř jednou takovou porci kilometrů díky perfektní baterii, což je podle nás u elektrokola rozhodující argument.

Technické specifikace:

Rám: Alu 7005

Vidlice: Rock Shox Reba RL, 100 mm

Motor: SR Suntour HESC, 250W, 36V, 50Nm

Baterie: SR Suntour Li-Ion, 615 Wh, 17 Ah, 3.55 kg

Kliky: SR Suntour

Brzdy: Tektro Orion 180/160 mm

Řazení: Shimano Deore XT

Přehazovačka: Shimano Deore XT

Ráfky: Ryde Andra 20

Náboje: Shimano/SR Suntour

Pláště: Schwalbe Rocket Ron, 2.25“

Sedlo: Fi'zi:k Nisene

Sedlovka: Kalloy Uno

Řídítka: Kalloy Uno

Představec: Kalloy Uno

Hmotnost: 21,94 kg

Cena: 83 990 Kč